Dynamischer Bandleader mit dem Krempenhut - "Jazz Podium" (Germany)

Jazz Podium Magazine 2/2012

Překlad překladače:

Dynamický vůdce kapely s kloboukem s krempou

Milan Svoboda

Jazz Podium (D) 2/2012

 Charismatický a temperamentní klavírista, skladatel, zpěvák, kapelník a vysokoškolský pedagog Milan Svoboda je mnohými považován za nejvýznamnějšího českého jazzového hudebníka posledních 30 let. Díky své umělecké kreativitě, všestrannosti a důslednosti se stal také ústřední a uznávanou osobností středo- a východoevropského jazzu. Svoboda se narodil 10. prosince 1951 v Praze, toto město vždy zůstalo jeho uměleckým domovem. Tam zpočátku studoval varhany na konzervatoři a hudbu na světoznámé Univerzitě Karlově. Svoboda vystudoval skladbu na Akademii múzických umění v české metropoli. V roce 1984 strávil 8 měsíců na slavné Berklee College of Music v Bostonu. V roce 1974 založil Svoboda svůj první jazzový orchestr Pražský Big Band, který úspěšně vede dodnes. V roce 1979 se stal známým kvartetem, ve kterém mj. se zúčastnil maďarský saxofonista Tony Lakatos. V polovině 80. let jako dirigent a aranžér inicioval česko-polský big band, který tvořili špičkoví muzikanti obou zemí a který mj. způsobil senzaci na East-West azz festivalu v Norimberku. Od roku 1988 vede Svoboda kromě pražského Big Bandu také netradiční Contraband Jazz Orchestra, který mj. Úspěšně vystupoval na různých festivalech v Evropě s Jamesem Moodym, Victorem Mendozou a Tonym Lakatosem.

Milan Svoboda napsal hudbu k muzikálům i baletním, divadelním a filmovým partiturám. Je profesorem kompozice a jazzové harmonie na Konzervatoři Jaroslawa Ježka v Praze. Svoboda působí také jako dirigent a umělecký šéf Rudolfinum Jazz Orchestra Prague, složeného ze členů slavné České filharmonie a místních jazzových sólistů. U příležitosti svých 60. narozenin převzal na Pražském hradě Zlatou plaketu z rukou prezidenta České republiky Václava Klause, který je zarytým jazzovým fanouškem. A renomovaný pražský jazzový klub Reduta pořádal během tří prosincových dnů koncerty, na kterých mohl Milan Svoboda představit své současné kapely.

 Milane Svobodo, jak jste se k jazzu dostal a kteří muzikanti na vás zpočátku nejvíce zapůsobili?

Hudba hrála v domě mých rodičů velmi důležitou roli. Především to byla vážná hudba, protože moje matka byla muzikoložka a klavíristka a otec filmový historik a amatérský houslista. Muzika se hrála pravidelně v neděli a účastnili se jí i známí hudebníci z České filharmonie. Poté na mě opravdu zapůsobila rocková hudba a Beatles. Ale pak tam byl můj bratranec Jiří Stivín, který mě jako jazzového muzikanta v 60. letech přivedl k modernímu jazzu. Během této doby jsem také mohl vidět mnoho amerických hvězd jako Louis Armstrong, Ella Fitzgerald nebo Modern Jazz Quartet na festivalech a koncertech v Praze. Také naši místní jazzoví hudebníci jako Karel Velebný, Luděk Hulán a Karel Růžička st. tenkrát na mě udělal velký dojem.

 Jak začala vaše kariéra?

Bylo to v 70. letech, kdy byl populární jazz rock. Muzikanti i publikum blouznili po Hancockovi, Coreovi, Zawinulovi a samozřejmě především po Milesovi Davisovi. Nás v Praze zaujalo, co je na této hudbě nového, především svoboda hraní a projevu. Fúzi rocku a jazzu jsme tehdy praktikovali ve hře s Pražským Big Bandem, naším hitem byla „Mercy, mercy, mercy“ Joea Zawinula, na druhou stranu jsme se hodně snažili tvořit vlastní specifickou hudbu.

 Vždy jsem vás považoval za velmi komunikativního člověka, který vyhledával kontakt s publikem a spolupráci s hudebníky. Jak důležitá je pro vás tato kvalita?

Hudba je pro mě především komunikativní záležitost, proto podporuji komunikaci i mezi muzikanty, které vnímám jako osobnosti s vlastní příležitostí k odhalení. Humor je pro mě také důležitý, rozhodně byste se měli bavit hudbou. Hudba může být zábavná i náročná.

 Jak vypadá váš každodenní umělecký život jako jazzového hudebníka s tolika různými projekty?

Díky svému širokému a kvalifikovanému školení jsem byl schopen vyvinout velmi odlišné formy tvorby hudby. Život mě naučil být všestranný. Takže mám program jako sólový pianista, vedu několik malých souborů a několik velkých kapel. Jako klavírista jsem nahrál CD „Hommage Aux Beatles“ s Moravskou filharmonií. Kvarteto stejně jako Pražský Big Band a Contraband Jazz Orchestra vešlo ve známost i v zahraničí. Zatímco v Pražském Big Bandu zpočátku působili zkušení jazzoví hudebníci, v Kontrabandu se objevila nová generace mladých hudebníků, kteří chtěli pracovat na novém konceptu bigbandu. Styl Contraband spojuje prvky moderního jazzu, swingu, rocku, dechovky a spoustu humoru.

Vzhledem k tomu, že v Praze je několik jazzových klubů, které mají jazzové programy téměř každý den, mohu tam vystupovat čtyřikrát až pětkrát do měsíce. Probíhají i termíny na jiných místech v ČR a také zahraniční hostování. Často jsou na programu koncerty v Německu, zejména v jižním Německu a v Jazzkeller Frankfurt. Můžu si tak svou hudbou slušně vydělat. Jsem také šťastný, protože můžu dělat hudbu, kterou chci.

Text a fotografie: Peter Wende