Milan Svoboda Jazz Orchestra
CONTRABAND GOES TO TOWN  
   (CD PJ Music 2002 - PJ 018-2)

Strhující týmová práce jazzmanů  

Nové album orchestru Kontraband je záznamem koncertu na loňském královéhradeckém mezinárodním jazzovém festivalu. Autory všech osmi titulů jsou tradičně členové kapely, především barytonsaxofonista Pavel Pivarči a pianista Kryštof Marek, po jedné skladbě dodali také klávesista Martin Kumžák a kapelník Milan Svoboda. Jejich hudba snadno strhne nejen znalce bigbandové hudby, ale i nové posluchače; postarají se o to nejen skvěle hrající sólisté, ale také celkový zvuk kapely vystavěný na pestrých aranžmá. Za nejzávažnější tituly alba lze považovat trojici Pivarčiho skladeb Frustrace In G, Úzkost a Věčnost. Hudba Kontrabandu je zvukem jazzu současnosti těžícího výrazně z odkazu Gila Evanse.
Vladimír Kouřil
Lidové noviny, Kultura, 31.07.2002

Hodnocení LN: ****
Kontraband
Goes To Town
P&J Music

Kontraband českého jazzu je v Evropě úspěšný
Už čtrnáct let patří k výrazným členům domácí scény jazzový orchestr Kontraband, vedený pianistou Milanem Svobodou.


V roce 1988 se Kontraband zrodil z orchestru tvůrčí letní jazzové dílny ve Frýdlantu, aby se po postupném odchodu Pražského big bandu ze scény stal novou velkokapelovou aktivitou Milana Svobody. Kontraband si zvolil nelehkou cestu: stal se zcela programově autorským orchestrem využívajícím skladatelského a aranžérského potenciálu svých členů. Prvotní devizou Kontrabandu však byla vize Svobodova i mnoha dalších muzikantů, že jazz je hudbou, která má také bavit, netvářit se za každou cenu vážně. Konečně, toto poselství má v domácím jazzu své předchůdce, například v Karlu Velebném či Lacu Déczim. Kontraband rychle vyzrával a brzy začal úspěšně hrát na festivalech po celé Evropě. Na svém kontě má už čtyři alba, první vyšlo ještě jako černé LP s názvem Jen tak dál v Pantonu v roce 1990, následoval dokument o jeho zahraniční úspěšnosti Kontraband Live At Viersen (P&J Music, 1991) a ke svému desátému výročí nahráli živě album Family (P&J Music, 1998). Jsou podepsáni také pod albem jazzově pojatých vánočních koled a pod hudbou muzikálu Pěna dní podle Borise Viana. Nejvýraznějšími sólisty Kontrabandu jsou trumpetisté Michal Gera a Radek Němec, všichni saxofonisté - Marcel Bárta, Tomáš Křemenák, Milan Krajíc a Pavel Pivarči, vibrafonista Radek Krampl, pianista Kryštof Marek, ale příležitost pro skvělá sóla dostávají i ostatní - například flétnista Martin Brunner nebo kytarista Jiří Šimek. Koncem letošního června Kontraband zazářil v německém Kölnu, v Metzu ve Francii a na festivalu Jazz in Olten ve Švýcarsku.

    Lidové noviny, Kultura, 31.07.2002, Vladimír Kouři

  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Jazz Dnes internet magazín:
7.7.2003:
Milan Svoboda Jazz Orchestra: Contraband Goes to Town

7/7/2003 | Redakce JazzDnes
Moje obliba v jazzu se vždy soustředila spíše na menší ansámbly, ve větších orchestrech nenalézám tolik projevů individuální zdatnosti hudebníků a odstíny tónů tolik nevynikají. Samozřejmě jsou výjimky, a sice tam, kde je ponechán prostor samotným jednotlivým hudebníkům-nástrojům, tam, kde mohou hudebníci tvořit a nejsou pevně svázáni notovým zápisem (Dokonalosti v tomto směru dosáhl například orchestr pod vedením Gila Evanse, kde byla poskytnuta kapele právě zmíněná volnost. V Gilově aranžmá se tak i otvírají nové možnosti pro práci s melodií. To propojení psaných not s improvizací je dle mého základ big bandových kapel. Pokud se sejdou dobře naladění hudebníci, a pokud pak ve večerním vystoupení vše vychází, je zážitek z takové hudby skutečně estetický, cenný.
Myslím, že pod vedení Milana Svobody dochází také k jakémusi porozumění hudebníků, prostředí ve kterém se tento koncert zrodil, tedy mezinárodní jazzový festival v Hradci Králové (Jazz Goes To Town) tomuto porozumění jen napomohlo. Poslech Kontrabandu, mohu říci, je zážitkem. Je zde cítit čistota zvukomalby, hudba není omezena jen notovým zápisem, ale je dán prostor i hudebníkům a jejich nástrojům v četných sólech.
Na desce se setkáváme jen s vlastními skladbami členů kapely, respektive skladby Kryštofa Marka, Martina Kužáka, Pavla Pivarčiho a jedna skladba od aranžéra orchestru Milana Svobody. Všechny skladby v sobě nesou určitý pocit, myšlenku. Podle názvů skladeb Pavla Pivarčiho (Flustrace in G, Úzkost, Věčnost) zjišťujeme, že jde vždy o určité ztvárnění něčeho nehmatatelného, týkajícího se člověka. Zajímavou skladbou je Pes od pianisty kapely Kryštofa Marka. Jde o skutečné elegantní ztvárnění ladných pohybů, nástroje na sebe navazují a hlavně je zde překrásné sólo klavíru (skotačivost psa). Obsazení nástrojů je zde velmi široké, trumpety, trombón, tuba, flétna, alt saxofon, tenor saxofon, soprán saxofon, baryton saxofon, vibrafon, kytara, klávesy, piano, basová kytara a samozřejmě bicí. V každé skladbě vynikají nějaké nástroje v sólové komunikaci. Jak jsem již uvedl, krásné pianové sólo je obsaženo ve skladbě Pes, dále živé a emotivní, takřka vyčerpávající sólo flétny a trumpety je obsaženo ve skladbě Milana Svobody Do rocku a do dna.
Na závěr jen připomenu, že poslech souboru pod vedením M. Svobody je skutečným požitkem, na pódiu se tehdy v Hradci Králové událo něco, co se jen tak brzy zase nestane. Sešli se hudební špičky a vytvořili zvláštní atmosféru. To je vždy záruka dobrého poslechu, který je samozřejmě na cd jen zprostředkovaný. Ten pravý zážitek chce zažít na vlastní uši.

recenzi připravil: Ferdinand Valent

[ back Recenze ]