Composer, conductor, band leader, jazz pianist
(hudební skladatel, dirigent, jazzový pianista)
Recenze CD:
MERGING / PROLÍNÁNÍ
Milan Svoboda, piano solo
(CD Radioservis CRO287-2-531)
JAZZPORT
http://www.jazzport.cz/
Nová deska Milana Svobody nese název Prolínání a výstižněji snad ani nazvána být nemohla. Co se tedy na desce prolíná? To poznáte hned při poslechu první skladby – je to jazz a vážná hudba.
Jarní píseň je něžný, lyrický úvod, navozující pocit jara se vším všudy. Zní lehce, jako by byla utkána z pampeliškového chmýří. Znamení střelce je mnohem dramatičtější, plné nečekaných zvratů. Počáteční pasáž je plná očekávání a napětí, to se uvolní během intenzivní střední části, která zase přechází do ležérních tónů závěru. Ani ten se ovšem neobejde bez překvapení. Stíny začínají sentimentálně, dalo by se říci lhostejně a stejné nálady se drží i v dalším průběhu skladby. Intenzita se ovšem postupně zvyšuje a objevují se první jazzové náznaky. Z vrcholu skladba klouže zpět a odevzdává se stínům. Úplně jinak zní Svobodovo téma Švestkový kompot. Hned od počátku je cítit příklon k jazzu, i když jsou stále patrné vazby s vážnou hudbou. Skladba je dramatická, nevypočitatelná a působivý je především zrychlující se závěr. Uklidnění přinášející Křížová vazba zase nutí k zamyšlení. Plnozvučný nástup má Myslím, že ano, po něm se atmosféra skladby uvolňuje a zase napíná. Zní střídavě hravě a výhružně, ve střední pasáži téměř osudově a efektně zakončuje první polovinu alba.
Druhou částí koncertu je Svobodova skladba Prolínání, která je zde v šesti variacích. Nepřetržitých třicet minut hudby začíná křehkým, jemně znějícím preludiem, po kterém následuje, pokud se to tak dá říci, nejjazzovější část, nazvaná Modrá linka. Svoboda si opět pohrává s tématem Prolínání, tentokrát však potměšile. Zrcadlení je variace depresivní, narozdíl od následující Vzpomínky, která zní spíš nostalgicky. Předposlední Vzpoura, krátká ale intenzivní skladba kontrastuje se závěrečnou Dobrou zprávou. Ta je optimistickým a nadějným závěrem.
Svobodově technice se nedá nic vytknout, snad jen drobná chybička v šesté skladbě. Ovšem těžko říct, jestli to skutečně chyba byla. V neopakovatelnosti je kouzlo živých koncertů a jazzu. Album je určeno spíše zkušenějšímu posluchači. Pokud Vás oslovuje vážná hudba a nebráníte se ani jazzu, přeji příjemný poslech.
-- Jakub Fabián
Rating: Four Stars
Milan Svoboda, piano solo
(CD Radioservis CRO287-2-531)
JAZZPORT
http://www.jazzport.cz/
Nová deska Milana Svobody nese název Prolínání a výstižněji snad ani nazvána být nemohla. Co se tedy na desce prolíná? To poznáte hned při poslechu první skladby – je to jazz a vážná hudba.
Jarní píseň je něžný, lyrický úvod, navozující pocit jara se vším všudy. Zní lehce, jako by byla utkána z pampeliškového chmýří. Znamení střelce je mnohem dramatičtější, plné nečekaných zvratů. Počáteční pasáž je plná očekávání a napětí, to se uvolní během intenzivní střední části, která zase přechází do ležérních tónů závěru. Ani ten se ovšem neobejde bez překvapení. Stíny začínají sentimentálně, dalo by se říci lhostejně a stejné nálady se drží i v dalším průběhu skladby. Intenzita se ovšem postupně zvyšuje a objevují se první jazzové náznaky. Z vrcholu skladba klouže zpět a odevzdává se stínům. Úplně jinak zní Svobodovo téma Švestkový kompot. Hned od počátku je cítit příklon k jazzu, i když jsou stále patrné vazby s vážnou hudbou. Skladba je dramatická, nevypočitatelná a působivý je především zrychlující se závěr. Uklidnění přinášející Křížová vazba zase nutí k zamyšlení. Plnozvučný nástup má Myslím, že ano, po něm se atmosféra skladby uvolňuje a zase napíná. Zní střídavě hravě a výhružně, ve střední pasáži téměř osudově a efektně zakončuje první polovinu alba.
Druhou částí koncertu je Svobodova skladba Prolínání, která je zde v šesti variacích. Nepřetržitých třicet minut hudby začíná křehkým, jemně znějícím preludiem, po kterém následuje, pokud se to tak dá říci, nejjazzovější část, nazvaná Modrá linka. Svoboda si opět pohrává s tématem Prolínání, tentokrát však potměšile. Zrcadlení je variace depresivní, narozdíl od následující Vzpomínky, která zní spíš nostalgicky. Předposlední Vzpoura, krátká ale intenzivní skladba kontrastuje se závěrečnou Dobrou zprávou. Ta je optimistickým a nadějným závěrem.
Svobodově technice se nedá nic vytknout, snad jen drobná chybička v šesté skladbě. Ovšem těžko říct, jestli to skutečně chyba byla. V neopakovatelnosti je kouzlo živých koncertů a jazzu. Album je určeno spíše zkušenějšímu posluchači. Pokud Vás oslovuje vážná hudba a nebráníte se ani jazzu, přeji příjemný poslech.
-- Jakub Fabián
Rating: Four Stars